Vítám Vás na místě, kde se můžete konečně zastavit.
Píšu o nás, o ženách
a matkách. O nás, co každý den přemýšlíme nad tím, jestli jsme DOBRÉ MÁMY.
Píšu o mateřství trochu jinak.
Věřím, že každá musíme začít nejprve od sebe.
Věřím ve Vás, sebevědomé mámy!
Stojím na pláži, pozoruji nekonečnost moře a pravidelný zvuk vln mě přenese do příjemného stavu podobajícímu se meditaci. Krátce. Za chvíli na mě skáče nejmenší z dětí a za sebou slyším jako ozvěnou dvojité "mami", "mami, koukej". Moje myšlenky se rozplynou společně v pěnové koupeli na břehu moře.
Prvních 14 dní z našeho dvouměsíčního dobrodružství ve Španělsku je za námi. Kdyby mi dal někdo vybrat, jestli chci během posledních 2 týdnů absolvovat balení na 2 měsíce, hospitalizaci v nemocnici, zrušení letu, cestu do Španělska se 3 dětmi, horečky, povodně, 9 hodin stání v kolonách nebo se všemu tomu vyhnout a zůstat doma, možná bych zvolila tu...
Ve škole jsem byla takový ten typický šprt. Celou základku jsem měla samé jedničky. Doteď to mám tak, že jsem hodně citlivá na chválu. Bohužel to jde jen pomalu odbourávat. Nelíbí se mi pocit, že jsem tolik závislá na cizím názoru, a tak málo mi záleží na tom mém.
Na jak dlouho může odjet maminka od ročního dítěte? Na dvě hodiny? Dva dny? Dva týdny?