Dnes čtěte jen napůl, spíš v sobě. Nesnažte se pochopit, věřte. V lásku.

Klukům je rok a třičtvrtě. Můj blog je starý 4 měsíce. Už mi bylo 30. Vyhodnotila jsem, že mám již dostatečné množství zkušeností, abych vám předala pár opravdu cenných rad a poznatků z mateřské dovolené.

Mámy, věřme tomu, že jsme silné a budeme. Na svých bedrech toho totiž nosíme spoustu. Strach i radost, štěstí i starost. Vše, co dnes bude napsáno, je podepsáno láskou. Mějte to na paměti i na srdci, až budete večer zpytovat své svědomí, že jste jako mámy selhaly. Všechny uvnitř sebe selháváme, každý den a ráno se znovu probouzíme s...

Dveře domu se otevřely a ven se kromě nevětraného vzduchu linula vůně starých vzpomínek. Vzpomínky jsou jenom pocity, některé nejsou ani jasné, možná ani pravdivé, čas si je dobarvil podle svého. Pomalu je jednu po druhé vytahuji odněkud z dávných dob a jako malé střípky je skládám k sobě. Zavírám oči a vidím moji babičku, jak stojí na studených...

Určitě víte, že existuje Den dětí, Den matek, otců a taky seniorů, ale věděli jste, že existuje Mezinárodní den úsměvu, Den leváků, Světový den polibku, ledvin, mozku, jódu, a dokonce Mezinárodní den proti nášlapným minám? A co byste řekli na Světový den šedivých vlasů? Připadl by třeba na 17. 6. Ten den mi totiž moje sestra našla první šedivý...

Dlouho jsem chtěla přeložit do slov, jaký je vlastně život s dvojčaty, protože se mě na to hodně lidí ptá. Abych pravdu řekla, několikrát jsem si na tom vylámala zuby. Několik týdnů se mi nedařilo dostat na papír něco, co by mělo hlavu a patu. Jednak proto, že mi to vlastně přijde normální, protože jsem prostě nepoznala, jaké to je,...

Rozhodla jsem se, že dneska to bude trochu o druhé straně. Ač píšu hlavně pro nás, mámy, či budoucí mámy, chtě nechtě sem občas zabloudí i nějaký ten muž. Přesněji tedy tátové malých dětí 😊. Dnes to bude tedy pro ně, pro nás, ale hlavně pro jednoho konkrétního tátu, mému úžasnému manželovi. Chtěla bych, aby to bylo poděkování. Poděkování...

Pokrokem a moderními technologiemi jako by se nám otevíral celý svět. Vzdálenosti se zkracují, přeletět půlku světa na studijní pobyt, pracovní stáž nebo dovolenou, to už nejsou jen sny nebo životní rozhodnutí, zda jít nebo zůstat, je to skutečné a na dosah. Máme svět jako na dlani a snažíme se z něj pro sebe získat co nejvíc. Reklamy...

Nejsem ani psycholog, ani psychiatr, pedagog či výchovný poradce, jsem máma dvou malých dětí a jsem taky sociální pracovnice, ale o tom až později. Tak tedy, jsem máma a kdybych přišla do ordinace paní psycholožky s výchovným problémem mého dítěte a ona mi ve dveřích řekla: "...ale vás jsem se na nic neptala!", vím naprosto jistě, že bych...

V minulém článku jsem zmínila Anitu Johnstonovou a její knihu Ženy, které jedí ve svitu Luny. Autorka ve své knize vypráví prastaré příběhy a mýty, píše o vnímání ženství, ženského těla, o posedlosti vzhledem a neustálých dietách a cvičeních, se kterými se potýkají ženy, které trpí poruchami přijmu potravy.