MDŠ
Ráno se vzbudím, oči oteklý jako po páteční noci,
V roce 2020 jsem začala psát. Potřebovala jsem se nějak vyrovnat s novou rolí mámy. S rolí, která je v dnešním výkonovém světě z jedné strany opomíjená a z té druhé jsou na ni kladeny extrémní nároky.

Pocit neustálé nedostatečnosti, že je potřeba toho dělat víc a lépe. Jenže, nikdo nedělá věci dokonale, ani jako mámy nebudeme bez chyby, i kdybychom se snažily sebevíc.
Proto jsem blog nazvala trochu vyzývavě: "Jsem dobrá máma".
"Dobré" je to, co je někde mezi extrémy. Ani vynikající, ani nedostatečné. Je to střed. Pro mě je výchova především o hledání harmonie.
Co být tedy prostě "jen" Dobré mámy?
Dovolit si někdy zakřičet, pobrečet si, nezvládnout, udělat chybu, vybouchnout, neuklidit, neudělat...
Ráno se vzbudím, oči oteklý jako po páteční noci,
Kam se vytrácí zdravý rozum, slušnost, pochopení? Když jsem viděla záznam ze zásahu policie, která klečí na hlavě muži, u kterého stojí brečící malé dítě, sevřelo se mi srdce. Nechci žít ve společnosti, kde se tohle prostě začíná dít, říkala jsem si. Nechci polemizovat nad tím, co možná většinu lidí napadne, co tomu asi předcházelo. Výsledkem je...
Tak suchej únor máme za sebou, chtělo by to oslavit něčím pořádným. A co může být na oslavu příhodnější než vychlazený drink na rozpálené pláži uprostřed Karibiku? Neděste se, neužívám si ani uprostřed Karibiku, ani Indického oceánu, ani žádného jiného oceánu nebo moře. Maximálně se tak topím v rozbouřených emocích mých dvojčat, které podobně jako...
Mámy, co říkaj, že nepijou, buď děsně kecaj nebo děsně kecaj.
Někdy, když den s klukama šlape jako hodinky, když úroveň kňouratelnosti dosahuje snesitelné úrovně, když se tomu, že jeden druhého poprská od hlavy až k patě jahodovým čajem, od srdce zasměju, když vysvětlování FUNGUJE a z uspávání je krásný rituál, s pohádkou, obejmutím a 15 minutami ticha. To si pak (jakože) v kuchyni přebírám imaginární cenu za...
"Prosim tě, hlavně nejezdi na ten skokánek!"
Kdybychom si tak mohly z porodnice spolu s miminkem odnést i manuál, zásobu receptů na různé situace nebo třeba příručku kouzelných zaklínadel. Např. pokud se dítě prohýbá a pláče, proneste toto zaklínadlo třikrát za sebou. Nebo, pokud vaše dítě odmítá usnout, vyslovte dostatečně nahlas magické zaříkávadlo na straně 5.
Původně to neměl být článek. Vlastně to byla taková změť únavy a vyčerpání. A nakonec z toho vzniklo něco, co zná každá máma. Každá z nás prostě občas padne na konci dne, kdy jí opustí poslední zbytky energie.
Jdeme cestou, kterou jsme šli v různých časech a s různými lidmi již nesčetněkrát. Najednou nás jejich drobné ručičky odvedou na druhou stranu. Stará schémata se s příchodem dětí rozpadají. Lepit je mi připadá zbytečné, vyrostou nová.
Po delší odmlce přišel čas na něco chytrého 😊. Můj manžel si mě často dobírá kvůli tomu, že většina lidí nerozumí mým vtipům. Vlastně jsem si to uvědomila teprve nedávno. Pravda trochu zabolí. Nejlepší lék je samozřejmě vytěsnění. Když budete dělat jakoby nic, časem zapomenete. Možná to není ani tak dobrá vlastnost jako zlozvyk zakořeněný hluboko...